Nedělní ráno u Čmeláků znamená jediné – posunutý budíček, žádná rozcvička a snídaně v klidu a hlavně jsme opět měli krásné slunečné počasí. Zatímco táborem se neslo příjemné ticho, kuchyně už chystala stoly plné dobrot pro hladové dobrodruhy 
.
Dnes nás náš věrný stroj času zanesl do 20. století, do období, kdy lidstvo začalo objevovat hlubiny světových oceánů 
. První dopolední hrou byl ponor do Mariánského příkopu – týmy ponorek se naslepo vydávaly do vyznačeného území, kde musely nasbírat kuželky představující různé hloubky. Děti tato hra tolik nadchla, že jsme ji opakovali hned několikrát 
.
Ve hře Sonar šlo o přesnost a spolupráci, pro Malé to byla výzva, ale poradily si s ní skvěle 
.
Odpoledne přineslo novou vlnu zábavy. Velcí se vydali na vodu, kde si vyzkoušeli, jaké to je být Lochnesskou příšerou a závodit na pramicích a kánoích 
. Malí mezitím hráli turnajovou hru – na čtyřech stanovištích si vždy museli z ešusu vylosovat, jakým způsobem se dostanou na další bod. Možnosti? Kačáky, rak, pozpátku nebo poctivě popředu – co ešus nadělil, to nohy musely splnit 
.
Na další hru se všechny děti opět spojily a vydaly se do lesa. Na devíti stromech byla umístěna čísla. Poté se ukazovaly barevné papírky u každého očíslovaného stromu a úkolem táborníků bylo si zapamatovat, které barvy se ukázaly u jednotlivých stromů. Soustředěnost, postřeh a trocha orientace rozhodovaly o úspěchu 
.
Po poslední odpoledni hře nás čekalo divadlo, kde se táborníci dozvěděli, že Claire se rozhodla zůstat v 18. století a do své doby se již vrátit nechce.
K obědu nás čekalo kuře na paprice s rýží. Večeře pak nabídla zapečené těstoviny s nakládanou okurkou a kečupem – jednoduché, ale výborné 
.
K ohni se opět postavily noční hlídky, které střeží náš tábor. Dnes mají hlídku všichni Malý, což si moc užívají a nejpozději v 23:30 jim hlídka skončí. 
.